Angličtina
English language
English language
360 milionů (kolem 70 milionů v Evropě)
54 zemí; v Evropě: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (60 milionů), Irská republika (4,5 milionu). Mimo Evropu: USA (267 milionů), Kanada (25 milionů), Austrálie (18 milionů), Nový Zéland (4 miliony). Angličtina se používá také v bývalých britských a amerických koloniích, ve kterých slouží jako oficiální jazyk státní správy, vzdělávání a obchodu, ačkoli v soukromí většina lidí používá jiné jazyky, např. v Indii (125 milionů mluvčích) nebo Pákistánu (88 milionů mluvčích).
Španělsko a Francie (společně 3 miliony), britští potomci v Commonwealthu (vědomi si svého původu)
Historie angličtiny byla vždy historií interakce s jinými jazyky. V průběhu staletí angličtinu výrazně ovlivňovalo více jazyků.
Starou angličtinu (anglosasštinu) ovlivnil keltský jazyk a latina, které se používaly v době, kdy germánské kmeny začaly osídlovat ostrov Velké Británie. Později byla angličtina ovlivněna staroseverštinou, kterou používali severští okupanti. Střední angličtina, kterou se mluvilo od 11. až do 15. století, byla ovlivněna jazykem Normanů a později spisovnou francouzštinou.
Výsledkem těchto kontaktů je bohatá slovní zásoba, která obsahuje slova z mnoha jazyků, hlavně z latiny a francouzštiny. Názvy druhů masa, samozřejmě, musely být ve francouzštině, zatímco farmáři si ponechali svoje germánská pojmenování zvířat. Tak vznikly dvojice slov jako např. cow/ox (kráva) versus beef (hovězina), deer (jelen) versus venison (jelení maso). Není celkem jasné, proč angličtina během svého vývoje ztratila většinu flektivních morfémů, které byly charakteristické pro dřívější období jazyka.
Existují dva základní modely anglické gramatiky. Tradiční systém gramatiky, podle kterého se učí (nebo neučí) rodilí mluvčí, je velmi odlišný od systému, jakým si žáci a studenti osvojují angličtinu jako druhý jazyk.
Tradiční gramatika rodilých mluvčích obsahuje mnoho pravidel, které nedodržuje nikdo, ani nejvzdělanější lidé, jako například:
Anglická abeceda obsahuje 26 písmen latinské abecedy a znak apostrof. Pravopis anglických slov je složitý, protože vztah mezi vyslovenou a psanou formou slov je jen nepřímý. Existuje mnoho všeobecných výslovnostních pravidel, které však obsahují mnoho výjimek.
Anglicky mluvící děti se dlouho učí, jak správně slova hláskovat. Pro anglické mluvčí je běžné vyslovovat slova po hláskách nahlas, proto je důležité znát názvy jednotlivých písmen.
Písmeno z má dvě výslovnostní varianty. Americký angličtina používá výlučně [ziː], v ostatních variantách jazyka se používají obě varianty.
V angličtině mohou mít tečky funkci slov. Jsou důležité především v americké angličtině. Autoři článků v novinách a časopisech nahrazují vulgarismy tečkami (s funkcí elipsy – výpustky), např. What the ...? (Co do ...?) nebo What the f... (Co do p...?), What the f... idiot! (jaký j...ý idiot!).
V Evropě angličtina často slouží jako hlavní dorozumívací jazyk v mezinárodní komunikaci, ale ve státní správě nebo v oblasti školství „neanglických“ zemí se prakticky vůbec nepoužívá (kromě povinné výuky na školách). Tento druh „nemateřské“ angličtiny vykazuje značné odlišnosti od standardních variant. Liší se v intonaci, slovní zásobě, slovesném čase, používání členů apod. Někdy se objevují spekulace, že probíhá proces vytváření jakési evropské „nemateřské“ varianty angličtiny, která by byla tak odlišná od „mateřské“ varianty, že by si ji museli osvojit i angličtí rodilí mluvčí (není však zřejmé, jak by se k tomu dospělo).
V angličtině není jednotný samohláskovou systém, ale existuje několik různých systémů, které se liší podle geografického místa, sociální třídy nebo jiných faktorů a vzájemně se prolínají. Distribuce samohlásek je v dialektech rozličná, např. těstoviny se v některých dialektech vyslovují ['pastə], v jiných ['pæstə].
V následující tabulce jsou uvedeny příklady výslovnosti samohlásek britské a americké angličtiny.
Způsoby zápisu | IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) | Příklad | IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) | Překlad |
---|---|---|---|---|
ee, ea, e-e | i | bead | bi:d | korálek |
i | ı | bid | bıd | (cenová) nabídka |
e | e | bed | bed | postel |
a | æ | bad | bæd | špatný |
u- | ʌ | bun | bʌn | buchta |
ur, er | ɜ | burn | bɜ:n | hořet |
u, oo, ue | u | suit | su:t | oblek |
oo, ou | ʊ | soot | sʊt | saze |
au, augh, ough | o | caught | ko:t | chycený |
o- | ɒ | cot | kɒt | dětská postýlka |
a, ar- | a: | cart | ka:t | vozík |
jediná nepřízvučná | ||||
-a, -er | ə | speaker | 'spi:kə | řečník |
Dvojhlásky | ||||
ay, ai-, a-e | eı | bay | beı | záliv |
i, i-e, igh, uy, -y | aı | buy | baı | koupit |
oy, oi- | oı | boy | boı | chlapec |
uoy, ooey | uı | buoy | buı | bóje |
ow, ou- | aʊ | bow | baʊ | poklonit se |
o, o-e, oe, oa- | oʊ | bow | boʊ | luk |
Způsoby zápisu | IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) | Příklad | IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) | Překlad |
---|---|---|---|---|
ee, ea, e-e | i | bead | bid | korálek |
i | ı | bid | bıd | (cenová) nabídka |
e | e | bed | bed | postel |
a | æ | bad | bæd | špatný |
u- | ʌ | bun | bʌn | buchta |
ur, er | ɝ | burn | bɝn | hořet |
u, oo, ue | u | suit | sut | oblek |
oo, ou | ʊ | soot | sʊt | saze |
au, augh, ough | ɔ * | caught | kɔt | chycený |
o- | a * | cot | kat | dětská postýlka |
jediná nepřízvučná | ||||
-a, -e- | ə | Donna | 'danə | Donna (jméno) |
-a, -e- | ɚ | Donner | 'danɚ | Donner (jméno) |
Dvojhlásky | ||||
ay, ai-, a-e | eı | bay | beı | záliv |
i, i-e, igh, uy, -y | aı | buy | baı | koupit |
oy, oi- | oı | boy | bɔı | chlapec |
uoy, ooey | uı | buoy | buı | bóje |
ow, ou- | aʊ | bow | baʊ | poklonit se |
o, o-e, oe, oa- | oʊ | bow | bɔʊ | luk |
*Mnoho Američanů tyto dvě samohlásky rozlišuje pouze v případě, kdy se vyskytují před polosamohláskou nebo před /r/.