Nizozemština
Nederlands, Vlaams
Nederlands, Vlaams
21 milionů (+ 5 – 6 milionů mluvčích afrikánštiny – západogermánského jazyka, který vznikl kreolizací nizozemštiny)
Nizozemsko, Belgie, Surinam, Aruba, Curaçao, Svatý Martin; EU, Unie jihoamerických národů, neoficiálně se používá v karibské komunitě
Francie (20 – 40 000), Německo (Kleve, východobergské nářečí)
USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland
Nizozemština je pluricentrický jazyk, který se v různých oblastech vyvíjel odlišně. Severní varianta jazyka (holandština) má dominantní postavení mezi ostatními variantami, které se jí více či méně přibližují.
afrikánština – sesterský jazyk
Jediným v současnosti rozšířeným kreolským jazykem založeným na holandštině je afrikánština, která je jedním z 11 úředních jazyků Jihoafrické republiky. Je to jeden z mála kreolizovaných jazyků, které získaly status standardizovaného a spisovného jazyka. Afrikánština a nizozemština jsou si do značné míry vzájemně srozumitelné, přestože jde o zřetelně odlišné jazyky.
málo literárních památek
se používala na psaní mnohých dokumentů i v literatuře
jazyk literatury a vědy
Překlad Bible (nizozemsky Statenbijbel), S. Stevin jako tvůrce vědecké terminologie, Zlatý věk holandské kultury
Kongres v Gentu
První společný pravopis
Marchantovy úpravy pravopisu – zrušení pádových koncovek
Pravopisné úpravy a používání alternativního (tzv. bílého) pravopisu
Počet písmen nizozemské abecedy není lehké přesně určit. V nejvýznamnějších učebnicích pravopisu se nizozemská abeceda dokonce ani neuvádí! Obvykle se v souvislosti s nizozemštinou hovoří o 26 písmenech abecedy, přičemž písmena „q“, „x“ a „y“ se vyskytují pouze v převzatých slovech. Nejednoznačné je zařazení spřežky „IJ, ij“, např. IJsland (Island). Nizozemština používá přibližně 15 písmen s diakritikou (viz obrázek níže), které se nepovažují za samostatná písmena. Na dokonalé naučení se holandštiny je třeba ovládat angličtinu, protože holandština často nemá domácí ekvivalenty k anglickým výpůjčkám, např. baby (miminko), privacy (soukromí) apod. Jednou ze zvláštností nizozemštiny je kombinace znaků „‘s-“ – ‘s-Gravenhage, ‘s-Hertogenbosch, vyskytující se pouze v tomto jazyce.
Nizozemština obsahuje přibližně 40 hlásek (fonémů): 24 souhlásek a 16 samohlásek včetně 4 dvojhlásek. Rozdíl mezi dlouhými a krátkými samohláskami je signifikantní. Holandský dialekt Weert je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako jazykový systém obsahující nejvíce samohlásek na světě.
Pro cizince je jednou z nejtěžších hlásek dvojhláska „ui“ ([œy], „cibule“) a rozdíl mezi hláskami „f“ a „v“ (hláska „v“ je typická pro nizozemštinu; rozdíl mezi nimi není primárně ve vibraci hlasivek, ale v relativní délce hlásek). Náročné je vyslovit i různé zvuky podobné hláskám „h“ a „ch“ („g“, „ch“ [ɣ], [x] a „h“ – chaos, lach, hoog).
Nizozemská slovní zásoba obsahuje slova převážně germánského původu, ale nacházejí se v ní i latinské, německé, francouzské a anglické výpůjčky. Bohatost jazyka spočívá především ve velmi efektních a obrazných příslovích, metaforách a slovních spojeních, která dávají tomuto jazyku originální vizuální rozměr. Říká se mu beeldspraak (obrazná řeč), která je projevem vysokého jazykového stylu v jakémkoliv projevu. Mnohá z těchto slovních spojení se jen těžko překládají do jiných jazyků.
Je známo, že Holanďané milují bruslení. V lexiku se proto nachází mnoho slov souvisejících s tímto sportem, které nemají ekvivalenty v jiných jazycích. Tato slova pocházejí především z fríštiny. Výraz klunen znamená „kráčení na bruslích přes kousek země mezi dvěma místy pokrytými ledem“. Slovo Koek-en-zopie znamená „kousek koláče a teplý nápoj požitý během bruslení nebo stánek, ve kterém se prodávají“. Jiné nepřeložitelné výrazy se spojují např. s vodou, kanály, hrázemi, rybníky, jezery apod. Voda je pro tento „národ žijící pod úrovní moře“ neodmyslitelná. Některé z nizozemských slov byly převzaty i do jiných jazyků. Jde o slova jako bulvár (korzo) (původně: bolwerk – opevnění, bašta, barikáda, obranná konstrukce před pevností), manekýn (původně z vlámštiny: mannekke – chlapec, mladík, mladý muž, chlapeček, kluk) nebo bos (původně: baas). Z nizozemštiny pocházejí i mnohé námořní a lodní termíny v angličtině nebo v ruštině, např. „nevolnost“, „skorbut“ („kurděje“, původně: scheerbuik – poškozený žaludek). Mezi známá slova patří i polder (příkop), dike (násyp), klomps (dřeváky) a samozřejmě tulipán.